词典倒栽
倒栽
词语解释
倒栽[ dǎo zāi ]
⒈ 头下脚上地摔倒。
⒉ 把自己的错误、罪行反过来推在揭发人身上。
引证解释
⒈ 头下脚上地摔倒。
引王西彦 《寻常事》:“在黑暗中,两个人一起倒栽下去了。”
⒉ 把自己的错误、罪行反过来推在揭发人身上。
相关词语
- dǎo hǎi yí shān倒海移山
- wú diān dǎo无颠倒
- jiāng fān hǎi dǎo江翻海倒
- bái hēi diān dǎo白黑颠倒
- dǎo nà倒纳
- dǎo sǐ倒死
- dǎo liè jiàng倒儠匠
- pái shān dǎo xiá排山倒峡
- dǎo shī倒失
- dǎo dú倒读
- dǎo chú倒除
- méi diān méi dǎo没颠没倒
- dǎo bīng倒兵
- huí dǎo回倒
- shān gōng dǎo zǎi山公倒载
- dào chí tài ē倒持泰阿
- méi zhāng dào zhì没张倒置
- dào xuán zhī wēi倒悬之危
- dǎo chí shǒu bǎn倒持手板
- dǎo dà lái倒大来
- pén qīng wèng dǎo盆倾瓮倒
- dào guò ér倒过儿
- dǎo biē qì倒憋气
- dǎo guān luò pèi倒冠落佩
- dǎo fǎn zhàng倒反帐
- bù shí qǐ dǎo不识起倒
- bù dǎo kǒu不倒口
- jué dǎo蹶倒
- dōng héng xī dǎo东横西倒
- wén dǎo文倒