词典顶抗
顶抗
词语解释
顶抗[ dǐng kàng ]
⒈ 顶撞和违抗。
英offend and disobey with rude remarks;
相关词语
- dǐng shǒu顶首
- dǐng zhēn xù má顶真续麻
- jué dǐng絶顶
- dǐng dài顶代
- náo kàng挠抗
- kàng yán gāo yì抗颜高议
- kàng jì抗迹
- dǐng dā zǐ顶搭子
- dǐng tóng顶橦
- kàng wán抗玩
- kàng sǒng抗竦
- kàng jué抗絶
- dǐng mén gǔ顶门骨
- kàng shǒu抗手
- kàng yǐn抗隐
- dǐng fā顶发
- shū chū zǔ kàng输出阻抗
- dǐng lǐ cí yún顶礼慈云
- kàng lǎng抗朗
- kàng làng抗浪
- dǐng zhǒng juān mí顶踵捐糜
- dǐng diān顶颠
- dǐng bài顶拜
- kàng yì抗臆
- kàng dá抗答
- dǐng zòu顶奏
- dǐng tiān zhǒng dì顶天踵地
- dǐng pí ér顶皮儿
- mó dǐng zhì zhǒng摩顶至踵
- dǐng xuǎn顶选