词典伤疾
伤疾
词语解释
伤疾[ shāng jí ]
⒈ 因受创伤而造成的疾病。
引证解释
⒈ 因受创伤而造成的疾病。
引《左传·昭公二年》：“秋， 郑 公孙黑 将作乱，欲去 游氏 而代其位，伤疾作而不果。”
相关词语
- rǎn gēng zhī jí冉耕之疾
- jí jù疾据
- jí yǔ bào fēng疾雨暴风
- chū chǒu yáng jí出丑扬疾
- ān xíng jí dǒu安行疾斗
- jí shǒu tòng xīn疾首痛心
- shì jí视疾
- chù mù shāng xīn触目伤心
- sǐ shāng xiāng jí死伤相藉
- shāng liǎn伤脸
- shāng shé伤折
- shāng āi伤哀
- shāng fù伤负
- fèn jí愤疾
- qiū míng zhī jí丘明之疾
- jí jiù疾咎
- duō xīn shāng gǎn多心伤感
- jí yán nù sè疾言怒色
- jí mò疾瘼
- sú bù shāng yǎ俗不伤雅
- yōu néng shāng rén忧能伤人
- diào jí调疾
- hé shǔ zhī shāng禾黍之伤
- jí zú疾足
- jí hěn疾很
- shāng hé ǒu伤荷藕
- gào jí告疾
- shāng tàn伤叹
- qīng shāng青伤
- jí yǎng疾养