词典泰极
泰极
词语解释
泰极[ tài jí ]
⒈ 太极。指原始混沌之气。
引证解释
⒈ 太极。指原始混沌之气。
引《文选·左思＜魏都赋＞》：“夫泰极剖判，造化权舆。”
李善 注引《易》：“《易》有太极，是生两仪。”
相关词语
- chǔ jí储极
- lè jí shēng āi乐极生哀
- wò shǒu jí huān握手极欢
- zhí yán jí jiàn直言极谏
- shèng jí yī shí盛极一时
- wù jí jiāng fǎn物极将返
- qióng xíng jí zhuàng穷形极状
- dào chí tài ē倒持泰阿
- qióng tài穷泰
- tài shān zhī ān泰山之安
- gāi jí该极
- shēn míng liǎng tài身名两泰
- tòng huǐ jí dǐ痛毁极诋
- qū jí区极
- lè jí zé yōu乐极则忧
- qiáng nǔ zhī jí强弩之极
- jì qióng lǜ jí计穷虑极
- qióng chǐ jí yù穷侈极欲
- gāo guān jí pǐn高官极品
- hóng máo tài dài鸿毛泰岱
- dǔ dìng tài shān笃定泰山
- tǐ yuán lì jí体元立极
- hóng máo tài shān鸿毛泰山
- běi jí dì qū北极地区
- pí jí疲极
- niè jí臬极
- yào jí要极
- qióng tiān jí dì穷天极地
- biǎo jí表极
- tài hé tāng泰和汤